Ve středu 30. září si studenti Obchodní akademie Dr. Edvarda Beneše ve Slaném připomněli 88 let od podpisu Mnichovské dohody, která patří k nejzásadnějším a zároveň nejtragičtějším okamžikům československých dějin.
Připomínkovou akci připravili studenti historického semináře v rámci nového celoročního projektu Milníky našich dějin. Jeho cílem je během školního roku připomínat celé škole významná historická výročí a přiblížit je studentům jinou formou než pouze prostřednictvím běžné výuky.
První připomínka se věnovala právě událostem podzimu roku 1938. Studenti připravili tematické noviny věnované Mnichovské dohodě a jejím důsledkům pro Československo. Součástí akce bylo také rozhlasové hlášení, které během dne zaznělo ve školním rozhlase. Připomnělo nejen samotný podpis dohody, ale také skutečnost, že o osudu Československa rozhodovali představitelé Německa, Itálie, Velké Británie a Francie bez možnosti československých představitelů do jednání zasáhnout.
Mnichovská dohoda znamenala ztrátu rozsáhlého pohraničního území, oslabení obrany státu, hospodářské problémy i nucený odchod části obyvatel z odstoupených oblastí. Především se však stala symbolem situace, která je dodnes připomínána slovy „o nás bez nás“.
Ve školním rozhlase zaznělo:
Vážení spolužáci,
dnešním dnem si připomínáme 88 let od jedné z nejtragičtějších událostí československých dějin. Osud českého a slovenského národa byl po rozhodnutí našich spojenců svěřen do rukou Německé říše. Připomínáme si tak ztrátu části našeho území a bezmoc, kterou tehdy prožívali občané Československé republiky.Osudným dnem se stalo 30. září 1938. V Mnichově byla přibližně v 1:30 ráno podepsána dohoda, která na několik let zásadně ovlivnila budoucnost českého národa i celého Československa. Tento den bývá často označován jako „o nás bez nás“, protože českoslovenští představitelé nebyli přizváni k samotnému jednání a museli se podřídit výsledku rozhodnutí velmocí.Československo při jednání zastupovali Vojtěch Mastný, tehdejší vyslanec v Německu, a Hubert Masařík, vedoucí kabinetu ministra zahraničních věcí. Oba však museli čekat mimo jednací sál a nemohli se na rozhodování podílet.Mnichovské dohody se přímo účastnili britský premiér Neville Chamberlain, francouzský premiér Édouard Daladier, italský diktátor Benito Mussolini a německý diktátor Adolf Hitler. Svými podpisy stvrdili odstoupení československého pohraničí, známého jako Sudety, nacistickému Německu.Důsledky Mnichovské dohody byly pro Československo velmi vážné. Země přišla o významnou část svého pohraničí, důležitá průmyslová centra i obranná opevnění. Mnoho obyvatel bylo nuceno opustit své domovy a přesídlit do vnitrozemí. Ztráta území zároveň způsobila hospodářské problémy a oslabila obranyschopnost státu.Po těchto událostech odstoupil prezident Edvard Beneš ze své funkce a odešel do exilu. Později se podílel na vytvoření československého zahraničního odboje, který usiloval o obnovu samostatného Československa.Děkujeme za pozornost.
Mnichov 1938 byl první akcí projektu Milníky našich dějin. V průběhu školního roku budou studenti historického semináře podobným způsobem připomínat další okamžiky, které zásadně ovlivnily vývoj českých zemí a Československa. Cílem projektu není pouze připomínat jednotlivá data, ale také ukázat, proč mají události minulosti význam i pro současnost.
Mgr. et Mgr. Radek Rákos a studenti historického semináře
